Nadýmání

Zažívací potíže jsou jednou z nejrozšířenějších obtíží trápící člověka. Je úplně jedno, zda se jedná o obyčejné pálení žáhy, žaludeční vředy či průjem. Všechny nám znepříjemňují každodenní povinnosti a o nadýmání respektive plynatosti to platí stejně. A přitom si za většinu těchto nešvarů můžeme sami. Potíže se zažíváním jsou totiž výhradně problémem vyspělého světa. V rozvojových zemích se jedná opravdu jen o ojedinělé výskyty. A kde je tedy onen příslovečný zakopaný pes? Ve způsobu našeho života, nevhodných stravovacích návycích i mentalitě.


Kdybych to měl vzít hezky od počátku, tak od samotného jídla, jenž konzumujeme. Kolikrát jsme si položili otázku, jestli stravování ve fastfoodech je to pravé pro náš žaludek a střeva. Jistě milionkrát a stejně jej příště navštívíme znova, je to zkrátka pohodlnější, než se doma lopotit u plotny a dle receptů babiček připravovat opravdu pořádné a kvalitní jídlo. Nejde ani tak o to, jakou surovinu zvolíme, ale jak si ji dovedeme připravit. Není tomu zase tak dávno, co naši předci znali kouzlo bylinek. Když se přidají k potravinám se silnou flatugenitou, dokáží nám trávení natolik povzbudit, že se nadýmání vyhneme.


Něco málo o surovinách jsem již napsal, tak rychle na samotnou exkurzi do trávicího traktu. Trávení by defakto mělo začít již v ústech, kde potravu nejprve rozmělníme zuby a následně natrávíme slinami. Přes hltan a jícen se následně dostává do žaludku. Zde se za přítomnosti žaludečních kyselin štěpí tuky a bílkoviny. Správnému trávení napomáhají i vztahy žaludku, vzniká tzv. trávenina. Ta postupuje do tenkého střeva, kde na ni ve dvanácterníku začínají působit enzymy slinivky břišní, žluč a střevní šťávy. Pomocí klků jsou vstřebávány živiny. V tlustém střevě se vstřebá zbylá voda, soli, vitamíny a zahušťuje se stolice. Jeho součástí je i bohaté bakteriální osídlení. Některé organismy mohou za tvorbu prospěšných látek, jiné zase hnilobný a kvasný proces.


V tuto chvíli je již jasné, kde se nachází místo odpovědné za nadýmání. V tlustém střevě se běžně vytváří směs plynů složenou s dusíku, vodíku, oxidu uhličitého, metanu a kyslíku. Metan a vodík jsou velice hořlavé plyny. Za typicky nepříjemný zápach může sirovodík, jehož obsah je závislí na požité stravě. Obecně množství plynů, jenž náš organismus vyprodukuje a promísí s těmi, jenž se do střev dostali ústy, se pohybuje něco přes půl litru. Tyto plyny jsou vypuzeny konečníkem, lidově prděním. Při nadýmání z nějakého důvodu došlo ke zvýšené tvorbě plynů, jejichž hromadění ve střevech vyvolává nepříjemné pocity plnosti a bolesti břicha. Příčin muže být celá řada, rozdělit se dají na dva okruhy.


Nejčastější příčinou je nevhodný životní styl. Uspěchaná doba nás nutí konzumovat průmyslově vyráběné potraviny, málokdo si vzpomene na správné stolovací návyky a rozhodně kolikrát nepodpoříme ani vhodnou aktivitou mobilitu svých střev. A přitom by stačilo tak málo, aby byla plynatost minulostí. Narušením metabolismu totiž dochází k nedostatečnému strávení potravy, což logicky znamená více zbytku v tlustém střevě. Ty následně začnou hnít a kvasit. Tento proces může být navíc ještě umocněn pomalejším pohybem střev či dokonce narušenou mikroflórou. Přemnožení bakterie Candida albicans není nic neobvyklého. Za nadýmání však mohou i některá další onemocnění. Ve velké míře jsou přímo spojená s orgány podílejícími se na trávení stravy. Z tohoto důvodu není vhodné plynatost podceňovat a nepomohla-li úprava stravovacích návyku, je vhodné vyhledat lékaře. S jeho pomocí lze pozvolným eliminováním možností odhalit skutečnou příčinu a zahájit adekvátní léčbu.