Nadýmání může být způsobováno hned několika příčinami, které by se daly rozdělit do dvou okruhů. Tu nejrozšířenější skupinu tvoří vše spojené se zažívacími návyky. Zvýšenou tvorbu plynů mohou mít např. na svědomí některé potraviny. Mezi tzv. silně flatugenní potraviny patří zejména luštěniny (hrách, čočka, fazole), dále některé druhy ovoce (švestky, hrušky, hroznové víno, hrozinky, ořechy) a zeleniny (brokolice, kapusta, květák, zelí, česnek, cibule, ředkvičky). Další typickou stolovací chybou je rychlá konzumace. Při tzv. hltání se společně se stravou dostává do zažívacího traktu i vzduch, který logicky následně zvyšuje objem plynů. Jejich zdrojem mohou být i balené vody sycené oxidem uhličitým. Jejich konzumace je přímo ideální během jídla, neboť kromě samotných bublinek dostaneme do organismu i větší množství tekutin, které zřeďují trávicí enzymy. Vhodné není ani používání příliš solených pokrmů, neboť způsobují zadržování vody, což taktéž vede k nadýmání.
Druhou skupinu tvoří různá onemocnění, z nichž se velká část týká přímo zažívacího traktu. Nadýmání bývá příznakem nesnášenlivosti některé potraviny. Může se jednat o různé alergie, nejčastěji na laktózu či celiakii. Velice rozšířeným viníkem vzniku nadýmání je i narušená střevní mikroflóra. Tedy, kdy dojde k nerovnováze mezi prospěšnými bakteriemi a kvasinkami. Důvodů ke kandidóze je hned několik. Stačí, když si každý den budeme dopřávat různé sušenky a dortíky bohaté na jednoduché cukry a připravíme tak příhodné podmínky pro přemnožení kandidy. Na plynatosti se podílí i řada chorob postihujících žaludek a střeva. Mezi ně se řadí tzv. syndrom dráždivého trakčníku, nedostatečná produkce žaludečních kyselin a zařadit by se sem mohla i nedostatečná tvorba trávicích enzymu slinivkou a žlučníkem. Pokud není potrava dostatečně strávena, dostávají se její zbytky do tlustého střeva, kde dochází ve větší míře k jejich hnití a kvašení. Na trávení se podepisují i hormonální výkyvy, proto bývá nadýmání častější u žen v období těhotenství či menstruace.