Jedním z důvodu nadýmání může být i tzv. syndrom dráždivého trakčníku. I když tento pojem nejí mezi veřejností příliš rozšířen, věřte, že potíže s ním má poměrně velké procento populace. Akorát u velké většiny z nás jsou jeho příznaky naprosto nenápadné a tak nás ani nenapadne za tím hledat nějaké onemocnění. Pod tímto názvem se skrývají potíže spojené s poruchou hybnosti tlustého střeva. Avšak za předpokladu, že byli vyloučeny všechny ostatní možná onemocnění. Dráždivý trakčník totiž nelze přímo diagnostikovat, neboť je zapříčiněn nesprávným fungováním nervů tlustého střeva. Přesná příčina, proč jsou podměty špatně vyhodnocovány není prozatím známá. Mezi možné příčiny se řadí těžká střevní infekce, jejímž následkem dojde ke změně citlivosti sliznice střeva, jistou úlohu zřejmě sehrává i dědičnost a životní styl. Uspěchaná doba plná stresových a konfliktních situací se podepisuje na našem psychickém zdraví.
Rychlost pohybu střevních stěn je přímo závislá na signálech těchto nervů. Ve chvíli, kdy dojde k jejich pozměnění, reakce je zpomalení nebo zrychlení jejich pohybu. V závislosti na tom se dostavuje některá z poruch vyprazdňování. Velice často se setkáváme s nutkavou opakující se ranní stolicí či průjmem krátce po jídle. Zpravidla je stolice nejprve normální a postupně se mění na řídkou. Typické jsou i bolesti v podbřišku a dostavit se může i nadýmání. Dojde-li však ke zpomalení mobility střev, dostavuje se zácpa. Jak průjem, tak i zácpa se mohou vzájemně kombinovat, tedy po období průjmů nastane přesně opačná potíž. Syndrom dráždivého trakčníku se nepříjemně podepisuje i na psychice. Pokud člověk neví, kdy ho přepadne nepříjemné a intenzivní nutkání, může to prohlubovat stres a vyvolat tak bludný kruh. Stres podněcují trakčník, ten zase prohlubuje depresi. V takovémto případě je velice účinnou léčbou dočasné nasazení antidepresiv a zahájení terapie.